02. 10. 2016

Ředitelka Nadace O2: Rozjet vlastní projekt je pro mladé impulsem posunout se dál

Hlavní motivací přihlásit se do programu SmartUp je podle Anny Kačabové, ředitelky Nadace O2, snaha něco změnit, někomu pomoci a zrealizovat svůj projekt. Do programu se mohou přihlásit mladí lidé, kteří v hlavě nosí nápad, jak změnit a zlepšit své okolí. Může se jednat o cokoliv – lokální filmový festival, diskuzní setkání na aktuální témata nebo vývoj aplikace pro rozvoj finanční gramotnosti.
Ředitelka Nadace O2: Rozjet vlastní projekt je pro mladé impulsem posunout se dál
Jaké jsou hlavní motivace mladých lidí založit vlastní projekt, kterému vedle studií obětují hodně času, navíc bez nároku na honorář?

Obecně lze říci, že mladí lidé mají o danou věc skutečný zájem a chtějí něco ve svém okolí změnit. A zároveň se chtějí věnovat něčemu, co je baví a dává smysl. Ať už jde o renovaci veřejného prostoru jako v případě projektu, který obnovuje zanedbaný děčínský městský park, nebo v případě pomoci různě znevýhodněným lidem, čímž se zabývá například projekt Vlkodav a hudba léčí. Navíc SmartUp může být dobrým impulsem, který mladé lidi v životě posune dál. Někteří z realizátorů si díky našemu programu našli i zaměstnání.

Domníváte se, že dílčí motivací by mohlo být to, že dobročinná iniciativa, i když krátkodobá, by mohla být dobrým ukazatelem v budoucí kariéře, a to i v komerčním prostředí? Není žádným tajemstvím, že dobročinné aktivity jsou při výběrovém řízení hodnoceny velice pozitivně.

Myslím, že prvotním impulzem přihlásit se do projektu je nejčastěji zkusit si projekt „na vlastní triko“ a snaha něco změnit, někomu pomoci. To, že účast v dobrovolnickém projektu může mít i další přínosy, řada mladých realizátorů zjistí až později, když se uchází o zaměstnání. Naším cílem je probudit v mladých lidem zájem o dění okolo.

Při realizaci projektů účastníky však vedeme nejen k dobrovolnictví, ale také je vzděláváme v oblasti projektového managementu, řešení krizových situací, komunikaci, fungování v týmu a podobně, což jim samozřejmě později pomáhá lépe se uplatnit na trhu práce.

Považují studenti SmartUp jako jednorázovou akci, po jejímž uplynutí se k dané problematice nebo celkové veřejně prospěšné činnosti nevracejí, nebo může jít i o jakýsi start kariéry ať už v neziskovém nebo komerčním sektoru?

Systém získávání grantů v projektu SmartUp je nastaven tak, že realizátory vede k tomu, aby svůj projekt rozvíjeli. Prochází jednotlivými úrovněmi programu, aby dosáhli na nejvyšší částku, která může v součtu činit až 190 tisíc korun. Chceme je motivovat k tomu, aby vytvářeli dlouhodobější projekty, nikoli jednorázové akce. A pro opravdu úspěšné a rozvíjející projekty plánujeme nakonec individuální pomoc s nastartováním vlastního sociálního podniku.

Čím se účastníci zabývají po ukončení programu, rozvíjejí dále své projekty? Pokud ano, mohla byste dát konkrétní příklad? Pokud ne, máte informace, čím se zabývají?

Někteří absolventi našeho programu třeba rozjeli neziskové projekty natolik, že v nich pokračují a získávají granty jinde. Do této skupiny patří například projekty Knihobudky, Zachraň jídlo nebo Uplatni.se, který funguje od roku 2013 a pomáhá najít studentům praxi v oboru.

S většinou účastníků SmartUpu jsme ve spojení i po skončení jejich projektů. Ti nejlepší z nejlepších se mohou stát tzv. ambasadory. Těm poskytujeme další, již individuálněji zaměřené vzdělání a oni se zároveň podílí na dalším rozvoji programu. Pomáhají například projektovým nováčkům jako mentoři.

Máte informace o tom, že by někomu účast ve SmartUp významným způsobem pomohla v začátcích kariéry?

Ano, těchto případů je více. Vzpomínám například na Janu, která díky zkušenostem z vedení svého projektu a z celého programu získala místo projektového manažera na magistrátu svého města. Nebo třeba čtyři „hrdinové“ naší aktuální kampaně: Karel, Soňa, Jakub a Pavla. Ti všichni jsou ambasadory programu a ti všichni se díky němu posunuli k zajímavému uplatnění. O Soně a její úspěšné organizaci INCIEN jsem již mluvila. A třeba Karel se ve svém projektu před lety připojil k benefičnímu hudebnímu festivalu Hudba pomáhá a dnes vede tým 50 dobrovolníků a je vyhledávaným organizátorem a moderátorem kulturních a komunitních akcí.

Bylo by možné říct, že účast v programu SmartUp by mohla být velice prospěšná při eventuálním budoucím založení startupu?

Zcela určitě ano. Jak jsem již říkala, mladí lidé z programu získávají nejen finanční podporu, ale také intenzivní vzdělávání – školení a workshopy, díky kterým si osvojují schopnosti, jak nejlépe vést své projekty, lidi v týmu, jak si vše co nejefektivněji zorganizovat, a dosáhnout tak svých cílů. Všechny tyto dovednosti se při zakládání startupů mohou hodit. Zároveň je ale potřeba říci, že SmartUp není akcelerátor pro začínající podnikatele a cílem našich projektů není apriori generovat zisk. A pokud má nějaký projekt podnikatelské ambice, snažíme se ho směřovat k sociálnímu podnikání – tedy k takovému, které je prospěšné nejen ekonomicky, ale i sociálně a ekologicky.

V jakém stádiu mohou studenti své projekty přihlašovat? Stačí myšlenka a hrubá představa, nebo už konkrétnější byznys plán?

Byznys plán určitě není potřeba. SmartUp podporuje projekty, které jsou pro jejich realizátory často první zkušeností s podobnou vlastní aktivitou. Studenti tedy mohou přijít i s prvotní, hrubou myšlenkou. A pokud ji vyplní do přihlášky jen „v obrysech“, my v nadaci můžeme pomoci s dotažením v konkrétní projektový záměr.

Na našem webu je také sekce Poptávám/Nabízím, jakési tržiště, kde si mohou mladí lidé sdílet své inzeráty. Někdo chce pomoci dotáhnout myšlenku, někdo se shání po parťácích, někdo, kdo už má konkrétnější představy, shání například zvukaře či fotografa. Člověk se tak může přidat k již vymyšlenému projektu, který ho osloví.

Jak probíhá celý proces programu?

Zájemci projekt přihlásí přes naše webové stránky. Buď je projekt perfektní, formálně je schválen a my ho pak rovnou postoupíme k posouzení hodnotící komisi, anebo – pokud projekt potřebuje v některých ohledech doplnit – ozveme se realizátorům zpět a pomůžeme jim dotáhnout potřebné detaily. Hodnotící komise, která je složená ze zástupců neziskového sektoru, mladých lidí – absolventů programu SmartUp, zaměstnanců O2, ale také médií, vybere v každé vlně zhruba 30-60 projektů.

Pokud jde o jednotlivé úrovně, tak poprvé mohou mladí lidé žádat až o 30 000 Kč. Ve druhé úrovni je to 60 000 Kč, ale podmínkou je, že projekt prošel úrovní první. A v poslední třetí úrovni je maximální grant až 100 000 Kč.

Kromě finanční podpory a speciálního vzdělávání, získají podpořeném projektové týmy také svého mentora, který jim je k dispozici v případě, že potřebují pomoc, radu nebo podporu.

O jaké mentory se jedná - jaké mají zkušenosti a jaká je jejich funkce?

Mentoři jsou buď lidé, kteří si programem sami prošli, stali se ambasadorem a chtějí pomáhat nováčkům, nebo zaměstnanci O2, kteří se chtějí angažovat a neváhají věnovat svůj volný čas a zkušenosti na pomoc rozjezdu nových, zajímavých projektů. Přitom se snažíme, aby byl každému projektu přidělen takový mentor, který se o danou problematiku zajímá, nebo k ní má blízko – aby vztah mentora a účastníků mohl dobře fungovat.

Jaké všeobecné atributy u přihlášených projektů vyhledáváte? Respektive – jak by měl vypadat úspěšný projekt?

Klademe velký důraz na zajímavý nápad a širší dopad projektu. Vítáme projekty, ze kterých má užitek více lidí, ne pouze jednotlivci. Velmi oblíbené jsou projekty, které umožní rozvoj dané lokality anebo projekty zaměřené na menšinové skupiny – ať už třeba seniory, nebo handicapované osoby. Nicméně o výběru projektů rozhoduje nezávislá komise, která se mění, záleží tedy primárně na jejím úsudku.

Jaké pozorujete nejčastější nedostatky přihlášených projektů?

Často se setkáváme s tím, že mladí mají skvělý nápad, ale nedokáží ho dostatečně popsat – vysvětlit, proč právě je bychom měli vybrat. Pak se také občas stává, že je SmartUp zaměněn za startup akcelerátor a hlásí se nám lidé s podnikatelskými záměry. Každopádně v případě, že zjistíme, že má projekt z pohledu pravidel SmartUp nějaké nedostatky, snažíme se o tom s mladým týmem komunikovat a společně projektový záměr opravit.

Dochází k situacím, kdy projekt jednoduše nedopadne – rozpad týmu, vyčerpání peněz, nezájem veřejnosti a podobně? Jak se taková situace řeší?

K takovým situacím dochází zřídka. Může se samozřejmě stát, že tým narazí při realizaci projektu na nejrůznější překážky, s nimiž původně nepočítal. Od toho ale funguje mentor, aby poskytl první pomoc, a také náš nadační tým je s mladými realizátory v úzkém kontaktu. Takže většinou potenciální riziko zachytíme včas a spolu s týmem vyřešíme. Za celou dobu historie SmartUp je takových neúspěšných projektů ani ne desítka.

Co všechno mohou účastí v programu studenti získat? Co jim SmartUp přinese do budoucna?

Získají toho spoustu a hlavně takové věci, které jim už nikdo nevezme: zkušenosti s vedením projektu, nové kontakty a přátele, a v neposlední řadě i zábavu a dobrý pocit z toho, že mění věci kolem sebe.